*Adrik*

Po jejím odchodu se mi soustředilo jen o málo lépe. Nemohl jsem myslet na nic jiného než na ni. Nevím, jak jsem zvládl zbytek hovoru, ale nemohl jsem ho ukončit dost rychle. Vyšel jsem z koupelny a hledal ji. Byla schoulená na posteli a usmívala se na mě, když jsem vešel do ložnice.

"Jsi trochu zlá, solnishko," řekl jsem. Rozepnul jsem si další dva knoflíky na košili a přetáhl si ji přes h