*Sephie*

Když jsem se vrátila ven, Stephen čekal s mojí kávou v ruce. „Můžeš jít k Viktorovu stolu, nebo musíš čekat tady?“

„Není šance, že bych nešla. Hodinky mi řeknou, až se schůzka bude chýlit ke konci. Navíc jsou dveře otevřené, takže uvidím, jestli neskončí dřív.“

„Jsi tak efektivní, Yodene,“ řekla jsem, když jsme šli k ostatním. „Někdo ať Yodenovi řekne, co se děje, zatímco já do sebe nacpu