*Adrik*

Den, na který jsme všichni čekali, konečně nadešel. Uplynulo už dost času na to, aby Sephie konečně sundali sádru. S ramenem dělala stálé pokroky a mohla paží hýbat tolik, kolik jí sádra dovolila. Žebra se jí také zlepšovala a většinu času ji jen tupě bolela. Říkala, že má pocit, že konečně začíná lépe dýchat. Tentokrát jsme se všichni na cestu do nemocnice těšili.

"Ještě jeden rentgen, ne