*Sephie*

Andrej se podíval na hodinky, pak na Adrika a nakonec na mě. „Ještě se nemají vracet. Můžeme se podívat?“ zeptal se opatrně.

Adrik se podíval na mě, ale já jsem to hodila zpátky na něj. „Je to tvoje rozhodnutí a jenom tvoje,“ řekla jsem a pořád jsem pracovala na tom, abych udělala dost jídla pro malou armádu. Adrik se na mě chvíli díval a pak se usmál. Poznala jsem, že mu je líto, že už t