*Sephie*

Usnula jsem té noci rychle, s hlavou položenou na Adrikově hrudi. Ocitla jsem se ve své temnotě. Očekávala jsem, že se rozplyne a objeví se přede mnou cesta k domu, kde jsem vždy vídala svého otce, ale nestalo se tak. Místo toho se jen rozzářila, abych viděla kolem sebe. Jenže kolem mě nic nebylo. Světlo se dál zesilovalo. Rozhlédla jsem se, snažila jsem se najít něco, cokoliv. Když jsem