*Adrik*

Než jsme se vůbec dostali přes taneční sál k starostovi, zastavilo mě minimálně dvacet různých lidí, kteří se se mnou chtěli bavit. Cítil jsem Sephiinu radost z toho, že musím být k tolika lidem zdvořilý a uctivý. Byli to všechno lidé, kterým jsem buď pomohl, nebo s nimi nějak obchodoval. Většinou, když mě někdo oslovil na veřejnosti, bylo to proto, aby mi poděkoval za něco, co jsem pro ně