Ranní světlo pronikalo do kuchyně, když Amelia usrkávala čaj a pohled měla upřený do dálky, ven z okna. Strávila týdny zotavováním se z utrpení, které málem roztrhalo její rodinu, ale teď se cítila připravená na něco víc.

Její manžel, Asher, vstoupil do místnosti s napůl uvázanou kravatou a kávou v ruce. "Ty jsi vzhůru brzy," poznamenal a věnoval jí vřelý úsměv.

"Nemohla jsem spát," řekla Amelia a