Jednoho večera ji našel v dětském pokoji, seděla v houpacím křesle a nepřítomně si hladila těhotenské bříško.

"Asheri," konečně promluvila, hlas sotva slyšitelný.

"Ano?" zeptal se, ulehčeně, že konečně mluví.

Povzdechla si. "Potřebuji se tě na něco zeptat."

"Na cokoliv," řekl rychle.

Otočila se k němu, v očích nejistota.

"Je něco, co jsi mi ještě neřekl?"

Asherovi se zatnula čelist.

"Řekl jsem ti