Amélie se na něj podívala, v očích váhání. Byla tak pohlcená podnikáním, že si neuvědomila, jak moc se odpojila od všeho ostatního, co jí kdysi přinášelo radost. Rodinné večeře, víkendy strávené objevováním města, její koníček malování, to všechno se stalo vzdálenými vzpomínkami.

"Já nevím, Ashere," odpověděla tiše. "Je toho tolik, co se musí udělat. Ještě nejsme úplně z nejhoršího venku. Stále mu