VIOLETA

Seděla jsem na okraji postele a zírala na slabý růžový otisk mých rtů v zrcadle. Nebyl to jen ten polibek, co přetrvával.

Srdce mi při té vzpomínce zatetelilo a já zavrtěla hlavou, snažila se soustředit na knihu, kterou jsem si s sebou přinesla. Ale bylo to marné. Ryan měl ten dar, že mi zabíral místo v hlavě, i když nebyl v místnosti.

Pohlédla jsem ke dveřím, napůl jsem čekala, že vpadne