Dveře zabzučely a Kateřina je prudce otevřela a vběhla do šeré chodby. Koberec byl ošoupaný a flekatý a v šeré předsíni to páchlo vlhkem a plísní. Dveře vespod schodů se s vrzáním otevřely a vykoukla vrásčitá tvář.

"Nejste policie," řekla stařena.

"Ne, nejsem," odpověděla Kateřina. "Jsem Sophiina kamarádka. Ale policii jsem volala už dávno. Proč tu ještě nejsou?"

Stařena se zamračila: "Obávám se,