Ashleyin pohled

Zbledla jsem jako stín. Vzpomínám si, jak o ní máma s tátou mluvili, označovali ji za duševně nemocnou pacientku. Z toho, co jsem slyšela o věcech, které udělala, nebyla zrovna dobrý člověk. Ale pořád to byla krev, bez ohledu na všechny ty strašné věci, co provedla.

"Je mi to moc líto." Měla jsem pocit, že to mám říct. Věděla jsem o Margaretině historii s mámou a nebyla zrovna příj