Blakeův pohled

Podíval jsem se na ni, vejce jí pomalu smáčela vlasy a obličej. Proč mi to přijde tak povědomé? Vztekle se na mě podívala. "Díky, to jsem potřebovala, tu extra dávku proteinů."

Ta slova.

Extra proteiny. Zamračil jsem se.

"Blakeu, nesměj se." Pípla nevinným hláskem. Ten hlas zněl divně povědomě a jako by patřil dítěti. Šokovaně jsem zíral na Ley. Ztrácel jsem rozum? Byl jsem jediný,