Haidenův pohled

Cítila se tak dobře.

Ta hebkost její kůže, ta hladkost, to žár, to všechno mě dohánělo k šílenství.

Nedokázal jsem pořádně myslet, nechápal jsem, proč mě tak silně drží v zajetí. Otřásl jsem se, když mě její stěny pevně objaly a pobízely, abych pokračoval.

Stiskl jsem jí bradu a připoutal ji svým pohledem. Její rty byly pootevřené, neschopné vytvořit slova, když jsem se ponořil do