Arabella Riveraová
„Prosím, nezdržuj se tam dlouho, Arabello,“ zašeptala Gertrude, pohlédla do chodby a pak rychle stočila oči zpět ke mně.
„Jenom na chvilku, budu venku dřív, než se sem matka vrátí,“ slíbila jsem a přejela pohledem po otcově pracovně.
Na muže, který tam nepouštěl služebnou, byla až příliš uklizená. Všechno bylo perfektně srovnané, člověk by si myslel, že se toho nikdy nedotkl.
Po