Po sotva pár hodinách spánku, které se daly stěží považovat za odpočinek, jsem se opět probudil. Můj nedostatek spánku však nezpůsobovaly jen neustálé myšlenky na Islu a bolest ze ztráty. Minulou noc mě trápily i starosti o Bailey. Což mě, musím říct, docela překvapilo…

Ale vypadala zraněně, když ode mě v knihovně odešla. Stále jsem nedostal odpověď na otázku, proč tam tak pozdě byla. Kromě toho,