Vyrazil jsem dveře své kanceláře dokořán, hlavu jsem měl ještě zmatenou z těch změn v mých snech… Na živé sny jsem byl zvyklý. Samozřejmě, že jsem byl. Mé noci byly plné vizí ztráty Isly od chvíle, kdy odešla. Nutily mě znovu a znovu prožívat ten moment. Cítit tu bolest, jak se to pouto přetrhlo. Cítit, jak mi vyklouzává z rukou, a tu bolest, když jsem cítil, jak se mé srdce rozpadá na milion kous