Kapitola 27 Lilah

Převlékli jsme se do náhradního oblečení, které s sebou táta naštěstí měl (díky Bohu, byl připravený!), a vydali jsme se domů. Obloha byla teď skoro celá modrá, jen občas ji zdobil nějaký ten mráček. Většinu narozeninových ranních hodin jsem strávila v lese, čekala jsem, až se moje vlčice ukáže. Ale musím říct, že rozhodně stála za to čekání. Jakmile ta prvotní proměna skončila,