Kapitola 120 Knox

Sedíme schoulení na pohovce a pijeme horkou čokoládu. Už jen to, že je tady, je tak krásné… Nedokážu si představit, že bych ji teď neměl u sebe… Je bláznivé, jak rychle se život dokáže změnit…

„Napsala jsem tátovi,“ řekla mi Lilah. „Říkal, že mluvili s tetou Taliou a holkami. A s mámou. A s Anyou. Je to pro ně těžké, pochopitelně. Říkal, že zítra zavolá a že bychom si měli odpoči