POHLED SABRINY:

Had je mrtvý. Leží mi u nohou, krvácí, bez života. Před minutou byl živý. Teď je mrtvý.

A já jsem ho zabila. Já jsem to udělala.

Ruce se mi třásly a přitáhla jsem si kolena blíž k hrudi, strach mi hlodal v hrudi. Co se to právě stalo? Byla jsem si jistá tím, co jsem viděla. Štít z lesklých černých šupin. Zdálo se, že mě náhrdelník pod šaty pálí na kůži, jako by mi znovu připomínal