SABRININA PERSPEKTIVA:

Trvalo mi celou hodinu, než jsem se uklidnila. Otřela jsem si oči a oprášila si šaty. Slzy byly zbytečné, nic nevyřešily. Ale alespoň uvolnily ten tlak.

Vyšla jsem z té zaprášené komory s klidnou maskou na tváři. V hlavě jsem měla plán, že si umyju obličej, aby nikdo nepoznal, že jsem si právě vyplakala oči, a budu pokračovat ve svých povinnostech, jak bych normálně dělala.