Sabrinina perspektiva:

"Na postel. Svleč se. Hned."

Zírala jsem na Marcela, jako by mu narostla další hlava. "Cože?" Můj hlas vyšel jako zmatený šepot.

"Slyšela jsi mě. Svleč se a vlez na postel."

Zaváhala jsem. V těle mi zazvonil záblesk paniky a vnitřně jsem se opevnila. Tohle musí být vtip. Nemůže to myslet vážně, zrovna teď.

Sevřela jsem pevně polštář v rukou, jako bych se chtěla ukotvit v rea