ZAHARA

Gabriel se tiše zachechtal, jako by si vychutnával mou úzkost. V očích se mu zračila spokojenost a pohrdání. Jak snadno jsem se nechala oklamat jeho fasádou starostlivého otce? Měla jsem se řídit svými instinkty.

Alfa Gabriel nebyl nic než sadistický, po moci bažící šílenec.

„Vladimír… ach, ano. Tvůj milovaný upír,“ ušklíbl se. „Mohl by mi být trnem v oku, on i ty jeho prokleté stíny. Je na