"12:20 odpoledne," říká, aniž by se podíval na hodinky. Chvíli mi trvá, než mi to dojde.

Vyskočím z gauče, ale na moji kocovinou zmoženou hlavu je to příliš prudký pohyb, a tak se na okamžik zakymácím. Prohrábnu si vlasy a na pár vteřin zavřu oči. Dokud se svět pod nohama nepřestane houpat.

"Referuj o tom, co jsem ti uložil," řeknu pevně po chvíli, kdy se mi podaří vzpřímit hlavu. Potřebuju aspiri