"A ty dneska nemáš žádné hodiny? Myslel jsem, že to budu já, kdo bude cestovat sem a tam. Neměla bys ten stres zažívat. Jak to, že jsi tady a v tuhle hodinu? Co se děje, Amelie?" Držím ji za holá ramena. Jemná kůže se mi pod prsty poddává. Taky se mi stýskalo. Bože, jak moc se mi stýskalo.

"Zlobíš se na mě, že se mi stýskalo?" Ameliino svůdné chování se náhle mění. Odstoupí ode mě, absence jejího