Amelia – pohled z její perspektivy:

Slyším klepání na dveře, ale nehnu se. Nevím, kdy jsem včera večer usnula, a když otevřu oči a vidím, že je ráno, nemůžu tomu uvěřit. Ale i tak jsem se ani nepohnula, ani abych si odskočila nebo si vyčistila zuby. A teď, s tím vytrvalým klepáním, zůstávám nehybná. Nic jsem si neobjednala a nikoho nečekám, takže možná je to návštěva sousedů u špatných dveří. Nest