Pokrok, kterého Luca a táta dosahovali, byl pomalý, ale směřoval správným směrem. Pro tátu to byl obrovský posun, od chování se k němu jako k příteli až po to, že ho začal vnímat jako mého přítele. Táta dokonce občas utrousil nějakou tu rýpavou poznámku, kterou Luca naštěstí bral s nadhledem.

Ta večeře byla před třemi týdny. Od té doby jsme s Lucou byli na třech rande, požádal mě, abych se k němu