Kade mi odsunul židli a pak se posadil naproti mně. Nechal z učebny odstranit všechny židle a stoly, ale já se nemohla vzpamatovat z toho náhrdelníku. Kdy měl čas ho koupit?

Byl to obrovský kámen. Viděla jsem v něm svůj obličej. Kade měl dobrý vkus na šperky. Budu si ho navždy cenit. Dotkla jsem se chladného kamene a usmála se. Kadeův smích mě donutil zvednout hlavu.

„Co?“

„Budu se dnes večer vůbe