"Co sis myslela? Měla ses pohnout!"

Táta odkopl beživotného vlka ze mě a Kade mi pomohl vstát.

"Nemyslela jsem jasně, Kade."

Ovinul mě rukama navzdory mé krvavé uniformě.

"To je v pořádku, už je to pryč," řekl konejšivě.

"Kade... to je můj vlk. Je mrtvý."

"Co? Jak je to možné?" vyhrkl.

Zírala jsem na tátu. Vyrval čepel z břicha zvířete a pokrčil rameny.

"Oddělil jsem ho."

Kade mi hladil vlasy a od