Iris:

Ztuhla jsem, když jsem zírala na ženu vedle mého otce, a nemohla jsem si pomoct, cítila jsem sevření na hrudi.

Tátovy oči se vyhýbaly mým a já jsem nemohla zabránit slzám, které mi padaly z očí, když jsem zatínala pěst a nutila se zhluboka nadechnout, abych té ženě nevtrhla do vlasů.

Její úsměv mi pálil hruď a nemohla jsem si pomoct, myslela jsem na svou matku navzdory všem problémům, které