Mariana, pohled z její perspektivy:

„Proboha, proč vypadáš tak rozrušeně, Mariano?"

Radimírova náhlá otázka mě málem přiměje zalapat po dechu, ale nedovolím to si, nedovolím si mu ukázat tajemství, která možná skrývám.

Odkašlu si a tiše odpovím: „To nic. Já… já jen—“

„Nech tu dámu dýchat, bratře, právě seběhla schody." Přeruší ho Alejandro, v koutcích očí vrásky, jako by se usmíval. Je mu to snad