Mariana – pohled z její perspektivy:

„Jsem tak zatraceně tvrdej, Mario,“ šeptá mi do ucha, „nechceš si kleknout a něco s tím udělat?“

Zamračím se v protestu. A než stačím otevřít ústa k odpovědi, předběhne mě. „Mario?“

„Ano?“ odpovím.

„Klekni.“

Stojím zpříma, vzdor mi plápolá v žilách. Alejandrův rozkaz visí ve vzduchu, tíživý očekáváním. Mé instinkty křičí po vzpouře.

Odmítnout.

Vzdorovat.

Uteč.