Mariana – pohled z její perspektivy

Máme za sebou pořádnou cestu, od létání, přes jízdu na korbě náklaďáku, a teď nastupujeme na loď.

Nemám si na co stěžovat.

Trochu mi to připomíná moje dny v aktivní službě, ty dny, kdy jsem chodila na nebezpečné mise. Ten pocit je vzrušující.

"Nemůžeš mě dál ignorovat, má paní," zní vedle mě Alejandrův ufňukaný hlas. A hřeje mě to u srdce. Přesto mu uhnu a zamíř