Alejandro, z pohledu jeho očí:

Ta úzkost… Nikdy předtím jsem nic takového necítil. Nervy mám na pochodu, kůže se mi chvěje. Líbal jsem Marianu už po milionté za posledních pár hodin.

Usmívá se na mě. Ten úsměv je vzdálený, skoro jako by nedosahoval až do očí. Usmívám se zpět a přitahuji si ji blíž, držím ji tak pevně, jak jen dokážu, bojím se, že tohle je možná poslední šance, jak ji takhle blízko