Emery se opíral o opěradlo sedadla v autě a podřimoval, když mu zavolal Jonathan. Povolil si kravatu. „Co se děje?“

„Slyšel jsem, že v Harowoodu je tvá slečna Arnoldová?“ zeptal se Jonathan škádlivě.

Emery otevřel oči. Mihnul se v nich chladný záblesk, který jako by značil hluboké zamyšlení. Vážným tónem Jonathana opravil: „Ona není moje slečna Arnoldová.“

„Ano, ano, ano. Není tvoje. Ty už máš svo