Zírám na Nica a nemám tušení, co dál, když mi náhle dojdou Christianova slova.

Počkat, cože?

Nechat ho, ať se rozhodne mezi mnou a Nicem…znovu?

Kdy ho Nico nechal dělat tu volbu už dřív?

Ale není čas o tom přemýšlet, protože Nico vydechne vyčerpaný vzduch, sklopí ode mě oči a nechá svá ramena klesnout. "Do prdele, Christiane," řekne s dalším výdechem, zavrtí hlavou, očividně rozrušený a ohromený.