„Iris Smithová,“ řekne Christian tiše, vezme mou levou ruku do své a podívá se mi přímo do očí. „Jsi, bezpochyby, láska mého života. Byl jsem ohromen, každý den svého života – s tebou přítomnou v něm i bez tebe – tvou krásnou duší, tvou grácií, tvou silou a tvou odvahou. Tvým neuvěřitelným duchem –“

Jeho hlas se tu zlomí a on se podívá dolů na podlahu, sbíraje se, a mé srdce mi vyskočí do krku, oč