„To máš za to,“ směje se Nico a následuje nás do obývacího pokoje pomalejším tempem, s Lucy v závěsu. „Za to, že se bavíš s dětmi! Což je něco, co se snažím nikdy nedělat.“

„Je to tím, že s nimi nechceš mluvit?“ vmísí se Frankie s úsměškem, jeho hlas je tichý, aby ho slyšeli jenom ti, co mají. „Nebo tím, že oni nechtějí mluvit s tebou?“

„Cože?“ odsekne Nico a otočí se, aby se na něj zamračil.

„Jsi