Stojím jako zmrazená a zírám na dopis ležící na malém stolku v hale, dech se mi zadrhává v drobných, roztřesených vzdechách.

Slova jsou velmi jednoduchá.

V Řecku jsou také vinice. Vezmu tě tam.

Čtu to znovu a znovu, srdce mi buší v hrudi a každý úder se ozývá směsicí naděje a hrůzy.

Je to neomylné – je to od Frankieho – musí to být. Není nikdo jiný –

Proč by –

Ta zmínka o vinicích a Řecku, kam jsm