Zapomněl jsem, že už dávno po večerce a moje dítě spí. Vypadala tak nevinně, jako moje holčička. Proč to nikdo jiný neviděl? Když se na ni dívám, zvlášť v takových chvílích, kdy se na mě nedívá zpět jedním z těch mateřských pohledů, vidím jen toho malého andílka, kterého jsem si přinesl z nemocnice.

Byla tou malou holčičkou tak dlouho, i když rostla a časy se měnily, stále byla můj medvídek Caitie