Tu noc jsem sotva spal, myšlenky mi nedaly odpočinout. A možná právě to mě zachránilo před hněvem mé ženy následujícího rána.

Místo aby mi nadávala za to, že jsem ji nechal u snídaně na holičkách, všimla si, že mě něco trápí.

Natáhla se a stiskla mi ruku, ale místo slov mi věnovala tázavý pohled.

Zavrtěl jsem hlavou a ukázal na děti, které se překřikovaly. "Caitlin, dej to pryč." Její ruka bleskov