Iris:

„Děkuji ti, Damone,“ řekla jsem a usmála se na muže, který pomáhal služebným naložit do auta věci, které jsme nakoupili.

„Nemusíš mi děkovat, od čeho jsou přátelé?“ zeptal se a usmál se na mě. Usmála jsem se a přikývla, než jsem nastoupila do auta. Řidič mi zavřel dveře a já jsem sledovala, jak Damon kráčí ke svému autu, než jsem se otočila k řidiči a kývla mu, aby mě odvezl domů.

Neměla jse