Aurora:

Srdce mi splašeně bušilo o žebra, když jsem uviděla alfu stát před sebou.

Oči měl rozšířené hněvem i vztekem a já si nemohla pomoci, připadala jsem si pod tím pohledem tak malá.

Strach, který jsem cítila, byl nevysvětlitelný, ale věděla jsem, že ho v mém výrazu vidí. Jeho výraz mi to prozrazoval.

„Jaké lži skrýváš pod tou zkurvenou věcí, kterou nazýváš mým dítětem?“ zeptal se a mě zabolelo