Aurora:

„Na co si to myslíš, že hraješ?“ zeptala jsem se, když jsem vešla do ložnice, kde jsem věděla, že Dimitri sedí u svého stolu. Skutečnost, že nebyl v kanceláři, mi jen napověděla, že na mě čeká.

„Je nutné, abych hrál nějakou hru? Nebo je to jen proto, že nechceš uvážit fakt, že ode mě může přijít něco dobrého, malyška?“ zeptal se a já se ušklíbla. Ten muž mě měl za blázna, ale věděla jsem j