Slzy jí ztěžovaly vidění, ale nakonec Lita našla místo na parkovišti u posilovny. Otočila klíčkem do polohy vypnuto a seděla tam, nechala rádio ztichnout, úplně nehybně asi minutu, než náhle vykřikla do volantu. V tom tichu se nemohla udržet pohromadě nebo předstírat, že se nehroutí. Horké slzy jí stékaly po tváři, když se na minutu nechala plakat. Co to sakra vůbec dělala? Brian by ji nikdy nenechal jít. Raději by ji viděl mrtvou než skutečně šťastnou, byla Lita přesvědčená. A její rodiče – Lita si nemohla vzpomenout na nikoho, kdo by s ní trávil méně času.

Lehké zaklepání na okno ji vytrhlo a ona narazila hlavou do střechy auta. Hlava jí bolestivě narazila o látkové obložení. Sevřela se, na chvíli bolestí zaklela, než popotáhla, otřela si tvář, jak nejlépe uměla, a otevřela dveře.

"Jsi v pořádku?" zeptal se hluboký, dunivý hlas. Proboha, ze všech lidí, kteří by byli svědky jejího zhroucení, proč to musel být zrovna Cole? Co to sakra vůbec dělal venku?

"Jo," popotáhla rychle a vynutila si úsměv, "to je jen moje perioda. Ach, hormony, víš? Už jsem v pohodě."

Naklonil hlavu na stranu, jednou si přičichl a podíval se na ni, jako by věděl, že lže. Co to sakra bylo? To malé přičichnutí s ním něco udělalo, protože najednou byl blíž, mírně se nakláněl do prostoru sedadla řidiče.

"Co se děje?" zeptal se, zněl upřímně znepokojeně, "Proč se mi vyhýbáš?" Co to bylo za chlapa? Horký a studený? Proč by jí kladl tak zatraceně záludnou otázku?

"Co tady vůbec děláš?" zeptala se a vyhýbala se jeho otázkám svými vlastními.

"Musel jsem si něco vzít z auta," ukázal palcem dozadu na auto zaparkované vedle jejího. *Proboha, Lito!* Vyčinila si. Ze všech míst, kde mohla zaparkovat. Mlčky si prohlédla značku a model auta střední třídy, aby už nikdy neudělala stejnou chybu.

"Aha, dobře, paaa," řekla náhle a vyskočila z auta tak rychle, že se musel zaklonit, aby ji neudeřila hlavou. Pak se dveře zavřely a ona byla v půlce cesty ke vchodovým dveřím, než vůbec stačil zpracovat, co se stalo. Sledoval, jak zvedá ruku, jako by chtěla zamávat, a – její auto dvakrát zapípalo a bliklo bílým světlem přes temné parkoviště, když se spustil alarm. Co se s ní sakra dělo? Neplánoval se do něj vloupat. I když, při pohledu na jeho nehybné tělo, stále stojící v tmavé mikině a teplácích, přesně tam, kde ho nechala, možná pochopil její zmatení.

Cole zaklel, opřel se na chvíli o kufr auta a promnul si obličej. Vyšel ven ke svému autu, aby se uklidnil poté, co jeho vlk dostal záchvat vzteku. Stace trvala na tom, že převezme Litin trénink, a celý večer ostatním říkala, že je to králíček v tréninku. Už jen pomyšlení na to, že by si členové jeho smečky k Litě jen přičichli, Colea rozpalovalo do běla. Jeho vlk vyje a drápe mu lebku.

*Odmítni ji. Odmítni. Ji.* To se mu opakovalo v hlavě celé hodiny.

Měl by být šťastný, že se brzy zbaví Lity. Nebude se cítit zdivočele pokaždé, když z ní ucítí Alexe, a nebude se muset dostávat do nebezpečné situace s tím, co se děje v jejím osobním životě. Ale sakra, i přes to všechno se těšil, až ji uvidí. Jejich dřívější hodina jen zhoršila stav jeho vlka, který byl téměř neutišitelný touhou být jí nablízku. Přitulit se k ní a ochutnat...

Jaká byla šance, že bude TA pro její hodinu? Nováček ve statistice na třísté úrovni? Cole si stiskl nos a promnul si kruhy pod očima. Vánek v té učebně obmotal její vůni kolem jeho krku a stiskl ho.

Některé smečky uctívaly pouto partnera. Lidé by tomu říkali spřízněná duše, jenže oni nemohli poznat, že je někdo jejich, jen podle pohledu nebo vůně. Vlci mohli. I když to někteří úplně ignorovali a raději se rozhodovali sami. Někteří vlci si vybírali partnery pro organickou lásku. A někteří vlci si vybírali partnery pro moc nebo vliv. Manželství byl lidský koncept, ale všichni byli tak zakořeněni v lidské společnosti, že na tom nezáleželo. Vlci, kteří nebyli partneři, se neustále ženili, žili život a zakládali rodiny. Ovdovělí nebo partnery ztratili vlci mohli být znovu fyzicky aktivní, až byli připraveni. Mohli dokonce mít i vztahy. Pouto nepřerušilo lidství. Nebylo to všechno, čím byli.

Všechny rány, i ty, které zasáhly tak hluboko jako pouto partnera, se po dostatečném čase zahojily.

Partneři byli dost běžní, ale on osobně neznal jediný případ mezi vlkem a člověkem. Cole si ani nedokázal představit, o kolik těžší by bylo pro vlka narazit na partnera, když byly šance sedm miliard ku jedné. A pak tu byla Lita. Jeho vlčí chlupy se naježily.

Půlnoci bylo jedno, jestli je jejich partner člověk. Cítil to táhnutí na molekulární úrovni, na duchovní úrovni, a *chtěl* to upevnit. Ale Cole věděl, že pouto partnera není žádná droga, která by přemohla jeho mozek. Nemohlo ho přimět dělat něco, co nechtěl dělat. Nepřekonalo by to přirozené instinkty nebo pud sebezáchovy. Bez ohledu na to, co Půlnoc chtěla, nemohl si ji jen tak *vzít*, ani by to neudělal, ale i kdyby to udělal, žádné pouto partnera na světě by nevyvážilo nedostatek souhlasu. Pod chemickým, prvotním tahem byli vlci stále synchronizováni se svými lidmi. Lidé s plně vyvinutými čelními laloky, kteří si stále museli vybírat své osudy a své činy.

Cole se prudce nadechl. A rozhodl se svého partnera odmítnout – byl pevně rozhodnutý to té noci udělat, dokud ji neuviděl plakat.

Byla to prostě jeho smůla, že zajela na parkovací místo vedle něj. Cole ji pozorně sledoval, jak vypíná auto a vytahuje klíček. Pak tam jen seděla, zírala do prázdna, dokud se z ní nevydral ten nejžalostnější pláč a ona se nerozplakala. Nebyl připraven na to, jak rychle bude jeho vlk reagovat, připraven vyrvat dveře z auta, aby se k ní dostal. Aby zastavil to, co ji bolí. Jeho vlk to chtěl roztrhat na kusy.

Cole se divil, proč lhala o své periodě. Necítil žádnou krev, tak co ji tak rozrušilo a proč se o to sakra ještě stará?

Zasténal. Bylo něco šíleně krutého na tom mít partnera, který nemohl cítit pouto tak jako on. Který nemohl cítit to nepříjemné horko v páteři, kdykoli byla poblíž. Nebo vědět, že ztrácí veškerý zdravý rozum pokaždé, když ji ucítí, a pokaždé, když se pohne vzduch. Ne, jeho velmi lidský partner nemohl ani ocenit to peklo, kterým ho jeho tělo a vlk provází, kterým ho *ona* provází.

Navzdory tomu, jak směšné to všechno připadalo, jak nespravedlivé a frustrující, Cole se přesto postavil a následoval ji do posilovny. Možná si zasloužil tento trest navíc za svou touhu odmítnout, která byla požehnána měsícem.

_________________________________

"Lito... Jaz... Jaz... Lito," představila je Stace rychle, "Lita je naše nejnovější nadšenkyně!"

Lita si do doby, než vešla dovnitř, otřela obličej natolik, že nikdo nepoznal, že plakala. Nebo pokud ano, nikdo nic neřekl. Stace si ji prohlédla pohledem, který říkal, že si všimla Litiných opuchlých očí, a pak, místo aby na to upozorňovala, jen na ni zamávala, aby šla blíž.

Jaz se usmála. Lita se usmála zpět, nesmírně vděčná, že to nikdo nebude zmiňovat. "Ahoj, ráda tě poznávám," řekla Lita Jaz, černošce středního tónu s kudrnatým culíkem, který naznačoval, že má pravděpodobně dvanáctikrokový proces úpravy vlasů. Bylo by příliš brzy se zeptat, co používá, aby dosáhla takového lesku? Lita si pohrávala se svými vlastními matnými konečky, které se místo kroucení krepatěly. Stále měly vybledlou vínovou barvu, kterou si vlasy obarvila před rokem, a byly vysušené na kost. Najde si čas se zeptat později. Nechtěla nikoho urazit.

"Taky! Už je to nějakou dobu, co jsme měly další kámošku," mrkla Jaz, "A jsi taky moc hezká! Miluju hezké nejlepší kamarádky. Neboj se o svoje vlasy, mám v tašce krém, který ti můžu dát. Dej mi svůj telefon."

Lita musela být opět snadno čitelná jako otevřená kniha, a tak jí bez váhání vrazila telefon do ruky. Jaz poskakovala mezi nohama, když psala, čímž Lita zjistila, že ty tenké fialové tenisky ladí s Jazovými levandulovými nylonovými šortkami a fialovými kompreskami. Nemluvě o tmavě fialové sportovní podprsence. Rozhodně se jí ta barva líbila. Lita se poškrábala na tetování na zápěstí a přesvědčila se, že se nemusí stydět. Jaz nebyla tak svalnatá jako Stace, ale byla štíhlá. Lita viděla Jaz v několika hodinách kickboxu a trénink jí dal vypracované šikmé břišní svaly s tónovanými stehny. Její břišní svaly měly jen čtyři malé uzlíky, ale kolem břicha měla šňůrovité svaly, které jasně definovaly její štíhlé břicho. Jaz měla zcela pevnou spodní polovinu těla s tlustými, silnými stehny a plnými lýtky, ale byla dostatečně ořezaná, aby měla opravdu skvělý tvar.

Lita se zakousla do rtu a podívala se zpět na Stace, která měla na sobě žlutý tílko s racerbackem, které se jí pod pažemi otevíralo, a šerbetové tepláky. Stace měla dobře definovaný six pack a téměř žádné tvarování kolem břicha kromě středové linie, která se přirozeně stahovala jako korzet. Měla kulaté, plné lopatky a silnější krk, ale velikost jejího poprsí to všechno vyvážila. Její široký hrudní koš byl usazen nad zužujícími se boky, které se ohýbaly, když se ohýbala doleva a pak doprava. Pokud měla Jaz tvar hrušky, Stace měla blíž k přesýpacím hodinám. Lita těžce polkla. A ve srovnání s nimi oběma byla postava tyčky. I po měsíci práce.

"Tak, uložila jsem se jako Jaz, protože nesnáším svoje úřední jméno, a necháme to tak. Pošli mi fotku svých vlasových produktů, až přijdeš domů. Zaručuju ti, že máš minimálně hrst věcí, které musí pryč, pokud se chceš zbavit veškeré té krepatosti," přerušila Jaz její sebepodceňující myšlenky.

"Čteš mi myšlenky?" zašeptala Lita a potřásla hlavou.

"Nech Marka, a odpověď je sakra jo," zasmála se a zdůraznila to houpáním boků. "Ale on už taky pár odhadů trefil."

Lita se začervenala a otočila se, aby si prohlédla místnost. Posilovna byla prakticky prázdná kromě hrstky mužů u závaží a tří žen. O chvíli později Cole prošel vchodovými dveřmi, ale zamířil rovnou do kanceláře a nevěnoval jí jediný pohled.

"Takže, co si dáš, Lito?" zeptala se Jaz a vytrhla ji z myšlenek. "Chceš silový trénink, kardio, nebo bojovou mechaniku?"

"Alex mi zničil kardio, takže, uh, ten, který mě naučí bojovat..."

"Bojová mechanika to je," protočila Stace očima a ukázala na ploché podložky vzadu. "Většina králíčků alespoň *předstírá*, že zná základy boje, zlato. I když nechceš soutěžit v okruhu MMA jako já nebo kickboxovat jako Jaz, měla by ses alespoň naučit rozdíl mezi bojovou mechanikou a kardiem." Se sotva potlačovaným smíchem lusknula prsty. "A sundej si tu bundu velikosti 3xl. Co to je, hudební video z počátku roku 2000?"

Lita hodila svou sportovní tašku na nedalekou lavičku a spolkla jednu ze svých pilulek, protože věděla, že někdy bolest způsobí, že se její emoce vymknou kontrole. A po jejím zhroucení před necelými deseti minutami nechtěla riskovat, že by udělala scénu, kdyby ji pěst zasáhla do obličeje. Svlékla si oversized mikinu a postavila se doprostřed podložek v jedné z nových sad, které Stace vybrala, lesně zeleném neoprenovém tričku s dlouhým rukávem a odpovídajících legínách.

"Jo, děvko," řekly Stace a Jaz unisono a hodnotily její postavu v nových šatech. "Už jsem se chtěla zeptat, jestli jsme v tom obchodě promarnily čas," zamumlala Stace. "Vím jistě, že jsem tě nevzala do sekce cvičení pro svoje zdraví."

Jaz plácla kamarádku po rameni: "Dej mi pokoj. Vím zatraceně dobře, že jsi taky nevyšla s prázdnou, protože jsi ještě nepotkala nákupní tašku, kterou bys nedokázala naplnit."

Stace předstírala, že je uražená, a otočila se, aby zamířila k vybavení.

Lita se na sebe podívala. Nosit správnou velikost podprsenky okamžitě vyneslo její kozy do plného potenciálu, i když to v kombinaci s těsností veškeré látky, kterou měla na sobě, způsobilo, že se Lita cítila trochu moc těžká nahoře. Vypadala jako kývající se hlava s tím vším poprsím a žádnými svaly?

Jaz jí opět četla myšlenky a přerušila ji: "Líbí se mi ta barva na tobě. Opravdu zvýrazňuje světlejší hnědou v tvých očích."

"A co jsem říkala, dokud na sebe nenabereš víc masa, těsnější bude vždycky vypadat líp než volné!" vpadla Stace o pár kroků dál. "Teď, když se neschováváš pod mikinou velikosti medvěda, vypadáš štíhle a tlustě, ne vychrtle. Vychrtlé vypadá špatně bez ohledu na to, co máš na sobě, zlato, ale štíhle a tlusté se dá snadno obléknout. Zvlášť s působivým párem prsou." Stace udělala rukama žonglérský pohyb a Lita se zasmála, slzy jí stékaly, když se snažila ovládnout.

"Nelhala," souhlasila Jaz. "Každá z nás má svoje vlastní přednosti."

"Tři mušketýři králíčků?" navrhla Lita a konečně se uklidnila.

"Nebo tři stooges, protože jsem tak zatraceně vtipná," opravila Jaz. Lita se smála znovu a znovu.

"Prosím, už to nikdy neříkej," prosila Stace a nasadila vážný obličej. "Dobře, Lito, naučíš se bojovat proti boxovacímu pytli. Nechceme, aby tě hned první den skutečného tréninku vyřadili, že?"

Stace a Jaz přisunuly dva velké boxovací pytle, které visely ze stropu, a Jaz se okamžitě pustila do své kopací techniky s tím před sebou. Zatímco Stace umístila ten druhý před Litu. Když se chystaly, horní světla zhasla a ztlumila místnost tlumeným světlem. A kolem místnosti se rozblikala pestrobarevná řada neonových světel. Už podruhé se Litě opravdu líbila atmosféra posilovny v noci. Se všemi těmi světly se všechno zdálo vzrušující, a protože nikdy nebyla v klubu, užívala si ten zážitek o to víc. Jako na povel někdo zapnul hudbu nahoře a basy způsobily, že Litě poskočil tep vzrušením.

"Postav nohy sem. Pravou nohu tam a levou tam," trvala na svém Stace a ignorovala klubovou atmosféru, kterou světla vytvořila, jako by to bylo naprosto normální. Lita se pohybovala přesně tak, jak Stace ukázala. "Dobře. Narovnej ramena takhle. Pokrč to koleno. Mmhmm, perfektní. A uděláš pěst takhle... ne takhle. Zlomíš si sakra palec. Dobře, jo, takhle."

Po několika minutách Stace shledala Litinu pozici dostatečně vhodnou k tomu, aby se naučila své první pohyby.

"Dobře. Tohle je bojový postoj. Základní bojový postoj. Teď zkus úder."

Lita udeřila do pytle, který vůbec nereagoval na to, že byl zasažen. Z koutku oka zachytila Jazův tlumený smích. Sakra, opravdu byla slaboch.

"Ježíši. Hrozné. Nikdy předtím v žádné rvačce, co? Udržuj napětí tady," položila Stace ruku na její břicho a zavrtěla kůží, "Břišní svaly napjaté, napjatější, dobře. A drž ruku pevně, ne takhle volně. Vypadá to jako nudle narážející do zdi. Vidíš, sleduj mě... Napětí v břiše a udeř kontrolovaně, jako bys prorážela cíl." Stace se stáhla a zasadila silný úder do pytle, který se od nich odrazil, než se skřípěním kývavým pohybem vrátil zpět, aby se s nimi znovu setkal. Litě spadla čelist a Jaz zamumlala něco o předvádění se.

Stace několikrát zopakovala pohyby, aby Lita viděla správné provedení, než Litě řekla, aby to zkusila znovu. "A nezapomeň se pohybem dokončit, ano? Nezastavuj se, když zasáhneš pytel. Tímto způsobem si udržíš největší sílu ve svém úderu, když se spojíš."

Lita pokračovala v tréninku. A když měla pocit, že se jí pravá ruka odlomí, Stace ji nechala přejít na levou, dokud nestála se dvěma nudlemi po stranách.

"To opravdu nebylo tak hrozné, jak jsem si myslela, že bude—"

"Počkej do zítra. Teď necítíš svaly," zasténala Jaz. "Jen počkej."

Stace nadšeně přerušila Litu: "Ach, skvělé, podívej, chlapi taky dokončili trénink, pojďme ji představit, Jaz. Co myslíš? Chceš se vsadit, kdo se kousne jako první?"

"Mark—" řekly unisono přes výbuchy smíchu a strkání. Ten chlap byl dar pro ženskou vagínu, ujistila ji Jaz.

Lita se snažila vymyslet jakýkoli rozumný způsob, jak se vyhnout setkání s každým, uklidnila se a následovala dámy směrem k posilovací zóně. Lita potřebovala něco dělat s rukama. Proč byla sakra nervózní? Pořád slyšela ten chraplavý hlas ve svém zatraceném uchu, *Jsi v pořádku?* Nechávala si ho dostat pod kůži. Naštěstí, když se ohlédla přes Jazova ramena, viděla, že není s ostatními. V duchu poděkovala všem bohům, kteří poslouchali.

"Ahoj, chlapi!" zvolala Stace s lehkým mávnutím. Muži byli v různých fázích protahování a uklízení prostoru. Lita se snažila přiřadit tváře ke jménům, protože se zdálo, že všichni nechali všeho a věnovali ženám pozornost. Lita stála za Jaz a zdálo se, že si jí muži ještě nevšimli. *Dělej něco se svýma zatracenýma rukama!* prosila se Lita a náhle si uvědomila, že stojí s rukama nemotorně stisknutýma na břiše. Kdyby ji někdo viděl, vypadalo by to, že potřebuje jít na záchod.

Lita rychle sáhla nahoru, aby rozvázala neupravený drdol sedící na temeni její hlavy, zatímco ostatní vedli jednoduchou konverzaci.

"Takže... všichni se seznamte s naším nejnovějším králíčkem... Litou!" zakřičela Stace a ona a Jaz se ostře rozdělily, aby mužům umožnily plný výhled na Litu právě ve chvíli, kdy se jí vlnité černé vlasy svalily přes ramena. Nemohla si pomoct, ale uvědomila si, že jsou všichni stejně svalnatí a atraktivní, jak se zdálo na online fotografiích. A všichni na ni zírali s vykulenýma očima. Zamávala nervózním a trhavým pohybem, který přitáhl každé vykulené oko.

"Ahoj," řekla malým hlasem a hrůza se jí shromažďovala nízko v břiše. Proč se na ni dívali, jako by měla něco na obličeji? A pak si dva z mužů vyměnili tajný pohled, než se otočili zpět k Litě. Třetí muž vypadal mdle, jako by se mu chtělo zvracet, a Lita se snažila předstírat, že se kvůli tomu necítí jako hovno.

"Takže, konečně se setkáváme s tou nechvalně známou psycho králíčkem?" řekl jeden z nich, než propukl v hlasitý smích.