Dane

Raven měl pravdu, ten neustálý strach byl všudypřítomný. Teď, když jsem dával větší pozor, jsem ho slyšel v Neahině hlase, ale její vůně zůstávala naprosto stejná. Ta zvláštní vůně, kterou měla od našeho prvního setkání až doteď, jediný rozdíl byl v levandulové esenci, která ji doprovázela.

Viděl jsem její odraz v okně. Viděl jsem, jak si rukávy utírá slzy, které jí unikají. Sotva slyšitelně.