Dane

Vcházím do ticha. Neah vypadá, jako by se každou chvíli měla rozplakat. Přitom si tiskne břicho, jako by zase měla zvracet.

„Co… co tím myslíš?“ zamumlá na Madame Curie.

„Přesně to, co říkám.“ Oči Madame Curie se stočí ke mně. „Nemohu ti dát odpovědi, které hledáš.“

„Kolik?“ nabídnu, protože přesně vím, jak funguje.

Zavrtí na mě hlavou a odmlčí se. „Kdybych si za tohle vzala peníze, odpovědi,