Raven

Netrvalo mi ani vteřinu, abych si uvědomila, že jsem sama. Damien mě sice vynesl nahoru, ale nezůstal. Možná litoval, že si mě nárokoval, když viděl, jak srdceryvně pláču jako malé dítě.

Hruď mě bolela, jako bych ji měla zlomenou. Každý nádech se zdál těžší a těžší, jako by se mi plíce zmenšovaly a zároveň je pomalu drtila těžká váha.

"Je to přetrhávání našeho dvojčecího pouta," šeptala Midn