Neah

„Dýchej,“ zamumlá Raven.

„Já neumírám, ne?“ odseknu. „Takže očividně dýchám!“ Zarazím se a uvědomím si, jak moc jako blbec jsem vyzněla.

Ohlédnu se přes rameno a vidím v jejích očích zranění. Jen se snažila pomoct.

Temnota svírala mé srdce tak pevně, že mi ztěžovala přemýšlet o lidech kolem mě, pokud to nebyli moji synové.

„Promiň,“ zamumlám. Doufám, že ví, že to s tou omluvou myslím vážně.

„