„Samozřejmě jsem jí neřekla, co děláme. Ale seděla se mnou, když jsem přebalovala kluky, a jen mi řekla, abych si pamatovala, že mám moc to udělat. A pak se to tak nějak stalo. Ale nikdo neodpověděl.“

„Nemusí. Přijdou.“ Zamračím se. „Někteří z naštvání, někteří ze zvědavosti, ale přijdou a Blair asi taky.“ Zamumlám.

Její velké modré oči se zvednou, aby se setkaly s Daneovými karmínovými zorničkami